Antická Falassarna

Falassarna byla v období starověku přístavním městem na nejzápadnějším cípu řeckého ostrova Kréta, pod poloostrovem Gramvousa. Vykopávky tohoto antického města se nacházejí asi osm kilometrů západně od městečka Kissamos.

Dnešní osídlení Falassarna se nachází jižně od ruin, podél pobřeží zátoky Livadia. Kromě již zmíněného archeologického naleziště se zbytky přístavu, osady a chrámů patří k místním turistickým zajímavostem také dlouhé písečné pláže s bizarními skalními útvary.

K vykopávkám se dostanete po silnici západním směrem do Trachilosu, kde odbočíte za obcí doprava. Dále pokračujete západním směrem po vedlejší silnici na vesničky Kaliviani a Azogiras, kde je možné se orientovat podle několika ukazatelů.

Za vesnicí přechází silnice v prašnou cestu, která vás zavede po cca 2,5 km do cíle vašeho putování. V první třetině cesty je cesta ještě lemována domy, není právě optimální, ale i přesto je sjízdná běžným typem osobního vozu.

Antické město bylo založeno kolem 5. století př.n.l. jako přístav vnitrozemského města Polyrrhenia a bylo pojmenováno podle nymfy Phalasarna. Na mysu Koutri byla postavena akropole s chrámem bohyně Artemis Diktynna, která byly chráněná ze strany od pevniny zdí se čtvercovými baštami. Městská zeď dosahovala výšky až osmi metrů.

V údolí před zdí bylo městské pohřebiště, kde byly objeveny hroby pocházející z období 6. - 4. století př.n.l. Skalní hrobky a hroby přímo u pobřeží jsou ale velmi těžko přístupné. Jižně od vlastního archeologického naleziště stojí z kamene vytesaný "trůn", jehož funkce je vědcům dosud neznámá. Nedaleko, na západ od trůnu, se nachází v olivovém háji sarkofág.

Falassarna měla uzavřený, uměle vybudovaný válečný přístav, v antickém obdobý nazývaný kóthon, který byl spojen kanálem s mořem. Měl rozměry 100 x 75 metrů. Druhý kanál umožňoval výjezd lodím 100 metrů za severní stranou akropole.

Čtyři věže z opevnění, pocházející ze 4. století př.n.l., jsou ještě dnes částečně zachovalé. Kvůli velkému zemětřesení 21. července 365 a s tím souvisejícím vyvýšením zemského masivu u Falassarny o šest až devět metrů došlo k odvodnění přístavu.

V helénistickém období bylo město se svým chráněným přístavem bohatým obchodním a lodním centrem s vlastní flotilou a ražbou mincí. Na mincích je vyražena ženská postava nebo dva delfíni na jedné straně a trojzubec s písmeny "Φ Α" na druhé straně.

Ve 3. století př.n.l. se město spojilo s Ptolemaiovci a kontrolovali moře západně od ostrova Kréta. Nicméně hlavním zdrojem příjmů bylo pirátství. V roce 184 př.n.l. si Falassarňané podmanili město Kydonia (dnešní Chania).

K silnému poškození budov došlo roku 67 př.n.l. při dobytí ostrova Kréta Římany, kteří upevnili svoji moc zničením pirátských základen. V důsledku tektonického posunutí ve 4. století došlo k zanesení přístavu a tím i k ekonomickému propadu.

Bohužel celé naleziště většinou nesplňuje očekávání mnoha turistů, protože je v průvodcích popisováno mnohem barvitěji než je skutečný stav vykopávek. Totéž platí i o blízkém kamenolomu, o němž průvodci hovoří jako o "antickém dovozci stavebního materiálu".