Naleziště Agia Triada

Archeologické naleziště Agia Triada se nachází jižním hřebeni planiny Messara na jihu řeckého ostrova Kréta. Asi 2 kilomery daleko, směrem na severovýchod, najdete další vykopávky, a sice paláce Festos (Faistos).

Agia Triada je po Faistosu druhým největším osídlením mínojské kultury v západní části Messary. Svůj název získala podle dvoulodního kostela "Svaté trojice" ze 14. století, který stojí na kopci směrem na jihozápad.

Mínojská osada vznikla na svahu kopcovitého hřebenu, který se táhne až k Faistosu. Severně pod archeologickým nalezištěm zavlažuje úrodnou Messaru řeka Geropotamos, která po cca 3,5 km vtéká do Libyjského moře. Nejbližším větším městem je Timbaki.

Hned za místním velkým parkovištěm (ve směru na obec Matala) se silnice větví: Doprava se jede k vykopávkám Agia Triada, doleva z kopce směrem k Matale. Silnice do Agia Triady o délce cca 2,5 km je plná zatáček. Je sice vyasfaltovaná, ale poměrně dost úzká.

Hned nad vykopávkami je parkoviště, kde je tabulka zakazující fotografování, dále na vykopávkách je ale fotografování již povoleno. Důvody znají především ti, kteří vědí, že se pár kilometrů odsud nachází (za Timbaki) vojenské letiště, které samozřejmě podléhá přísnému utajení.

Pozůstatky královského paláce jsou menší než v Knossu, Festosu anebo v Malii, ale jsou krásně umístěné, a nejsou tak přeplněné návštěvníky jako ostatní archeologická naleziště. Stavby vznikly ve stejné období jako Festos. Důkazem toho je vydlážděná cesta mezi oběma místy a nálezy objevené na obou archeologických nalezištích.

Dlouho se předpokládalo, že to byl královský dům, který využívali vládci Festosu jako své letní sídlo. Od jisté doby s tím ale odborníci nesouhlasí s tím, že oba paláce leží právě příliš blízko u sebe (podobně jako velký a malý palác Knossos, o němž dříve platil stejný výklad). Nyní je více pravděpodobné, že velké paláce byly místem pro bohoslužby, malé sloužily k vlastnímu bydlení.

Do místa vykopávek vstoupíte od východu, vpravo je východní křídlo paláce. Přímo vpředu, po pravé straně, je vykopávka starověké mínojské svatyně, která je datována dříve než zbytek vykopávek. Vpravo za ní je křídlo s obchody a obydlí pro sloužící. Dále budete pokračovat do severního křídla schodištěm, které vede dolů.

Tady se otočíte trochu vpravo a dostanete se k místu spojení paláce s domem stojícím severně od něj. Za ním jsou pozůstatky starověkého městského komplexu. Když projdete vykopávkami a na zadním konci je opustíte, dojdete k mínojskému hřbitovu s dvěma kulovitými a jedním komorovým hrobem.

S archeologickými vykopávkami začala v roce 1900 italská archeologická výprava pod vedením Federica Halbherra a Luigiho Perniere, a pokračovala v roce 1909 škola Scuola Archeologica Italiana di Atene.

Práce byly ukončeny v roce 1914 s vypuknutím první světové války a v roce 1976 s nimi opět začal Vincenzo La Rosa. Nálezy z různých archeologických období jsou dnes vystaveny hlavně v archeologickém muzeu v Heraklionu, včetně rozsáhlé sbírky psacích tabulek s lineárním písmem A, které dosud nebylo rozluštěno.